Proč akita?

..Jednou akita, navždy akita ....... právě do téhle kategorie jsem spadla před mnoha lety, kdy nám těsně před Vánoci odešel za duhový most náš kříženec Falco. A abychom nebyli smutní, chtěli jsme si koupit čivavu. Čivavu a před Vánoci???? Všechny živé dárky už asi čekaly na své páníčky. Najednou jsem zahlédla inzerát na štěňátko akita inu. Co  naplat, myslela jsem si, že to bude taková menší roztomilá kulička, ale když se na mě vyřítilo štěně velikosti kokršpaněla, trochu jsem se lekla. Pravda, bylo už tříměsíční a kus pořádného psa. 

Byl to můj první akita. Vrhla jsem se do toho bez zkušeností a čekala jsem, do které kategorie budu patřit. Říká se , že pokud máte akitu, máte dvě možnosti. Buď už ji nikdy chtít nebudete a nebo už nikdy nebudete chtít nic jiného. A takhle jsem k tomu přišla. Už nikdy nechci jiného psa. A tak máme teď doma 4 chlupaté zrzavé kožíšky.

Po 12 letech práce v chovatelském klubu , organizování výstav, bonitací , táborů a dalších věcí, zejména též úředničiny jsem se rozhodla,  že už je konečně třeba mít také vlastní chovatelskou stanici a aktivně se věnovat chovatelství. A tak vznikla naše rodinná chovatelská stanice Natsunoyo. 

Štěňátka sice zatím nemáme, protože s mladými pejsky musíme nejprve absolvovat výstavy a rovněž bonitaci pro uchovnění, ale už se nemůžeme dočkat, až se tu budou ti medvídci batolit. 

V praxi jsem se přesvědčila, že všechno, co Japonci o akitách říkají je pravda. Je to hrdý , sebevědomý pes, který vás bude milovat až za hrob  a nikdy si nepostěžuje. Vítá a miluje vás vždy a za jakýchkoliv okolností. Potřebuje sice trochu pevnější ruku, ale s pevně danými hranicemi je to nejúžasnější psí společník na světě. Však kdo by neznal film Hačikó, že? Děkuji za váš čas, který jste věnovali tomuto povídání. LK